Croda Soa i Colesi

Třetí den jsme vyjeli na jezero Pragser lago. Turistické příručky popisují, jak je krásné. Naši noví vedoucí, nový vůdce, den předtím projel cestu osobním autem, aby prověřil, zda jsou sesuvy již opraveny.

Byl ubezpečen Italskou policií, že všechno je v pořádku a autobus může projet. První italská hlídka nás pustila k jezeru a druhá nás vrátila. Asi jí velil Marconi a pan účetní Fantozzi. Již jim chyběla jen jeho pohledná dcera Mariangela , a byli by, chytráci, kompletní.

No a jeli jsme jinam. Na Croda Soa. Vystoupili jsme u chaty a rychle vzhůru, na nejtěžší modrou trasu. Pod novým horským Vůdcem se šlo mnohem radostněji, svobodněji a lehčeji. I ta příroda byla nakonec hezčí. Zbavili jsme se svého jařma, Kamila. Příroda si ho vzala a nepustila.

Nad hotelem jsme objevili, nikde neznačenou, cvičnou skálu, s ferratami. Obtížnost A, B i C. Zde jsme se vyřádili. Mnozí se vůbec poprvé seznámili s tím, co jsou to Ferraty. Instruktora dělal motorkář Jirka. Krycí jméno Skin. S rohlíkem v jedné ruce běhal po skalách a radil lidem, kterým nestačily ani 2 ruce a 2 nohy a ještě byli přivázaní k ferratě. Nad skálou byl velký bunkr. Byly tam i stalaktity a stalagmity. Nad ním stoupák a skály s farratami, již opravdovými a několika bunkry. Na vrcholu silně foukalo. Celou cestu se potíte a na vrcholu si musíte obléct bundu. Zde byli i jiní Češi. Nějací emigranti z Německa. Byla tam i naše druhá skupina a ti nás omylem poslali na chatu na kafé Rifugio Antonio Berti. Zde byl, "nedlouho před námi,“ na kafé i Papež Jan Pavel II. 3 jsme si dali kávu, ostatní nám utekli zpět na kopec. Pak jsme je doháněli během.

Autobus již čekal. Dojezd na základnu byl pohodový, dokonce se objevila i skupina 4 ztracenců, pod vedením bývalého horského vůdce Kamila. Znovu jsme ho degradovali, přesunuli za trest do jiné části jídelny, musel slíbit, že nového vůdce bude poslouchat milovat více než sám sebe, a bez dovolení a doprovodu, aby se zase neztratil, a nepřidělával všem starosti. nepůjde ani na chatě na záchod. Jídelna byla vyzdobena transparenty " Vítáme Hanuše a Vrbatu a spol". Ti by byli schopni zabloudit a ztratit se snad i v Tescu.

Podávali nám stále nové verze, příběhu, co se vlastně stalo. Prý tam byl sesuv, oni stoupli na štěrk a ujeli dolů 500 m. Měli teorie o 3 bodech, o tom jak na 3 velkých kamenech klouzali štěrkovým polem rychle a nezadržitelně dolů. To se dozvíme tak za 2 roky, co se těmto alpinistům přihodilo. Faktem je, že 3 byli dodraní, silně do krve, jako by havarovali na motorce, Kamil byl bez škrábnutí. Velmi podezřelé. Asi je někam, ty důvěřivce nalákal....
Inu, v horách vůdci moc nevěř. Jde o tvé zdraví a tvůj život. Máš vlastní hlavu na krku.

Zdroj: www.masterenergy.cz
Autor: Ing. Pavel Sýkora
Foto a video: alpinista Tomáš Hampapa

Související články:

Dotace na rekreaci v Krkonoších
Drei Zienen
Dolomity: Kolem Svaté Magdalény